Podceňují se v Praze kontroly plynu? Hrozí další neštěstí?

Odkdy bude přesně ulice u Národního divadla průjezdná, zatím nikdo neví. Pravděpodobně od září. Důvodem je, že v zasaženém domě doposud probíhají statické práce. Následky rovněž trápí okolní úřady a firmy. Jen z Akademie věd bylo odvezeno kolem 11,5 tun odpadu a budova se stále opravuje.

Plynaři nedávno zkontrolovali těsnost plynovodů na stovkách míst nejen v Praze v důsledku červnových povodní a problémy odstranily. Podle zástupců URS Czech, nadnárodní společnosti zabývající se certifikací mezinárodních podnikových standardů se zastoupením v Česku a sesterské firmy URS Inspekce však není v pořádku, že se kontroly a revize nedělají důsledně již preventivně, ale většinou, až se problém objeví. Navíc nejsou podle společnosti vždy prováděny důsledně.

„Periodická revize existuje na papíře. Častým prohřeškem, o kterém se veřejně ví, je právě nedůsledná revize a zprávy psané takříkajíc od stolu. Případně externí pracovníci firem najímaní na revize,“ uvádí Petr Maličovský, generální ředitel URS Czech.

Revize jednou za tři roky

Preventivní údržba podle jeho slov v praxi téměř neexistuje. Údržba se dělá příliš účelově. Vyhodnocují se až úniky a to je mnohdy příliš pozdě. „Riziko se zvýšilo v důsledku změn přístupu k prevenci v minulých letech,“ míní Petr Maličovský.

Zabránit neštěstím způsobeným při úniku plynu ze zařízení v objektech lze podle Maličovského pravidelnou kontrolou plynových rozvodů a spotřebičů. V případě pochybností je třeba se okamžitě obrátit na linku plynařů určenou pro řešení poruch.

Revize se má podle platných předpisů provádět jedenkrát za tři roky a kontrola jednou za rok. Součástí revize je provedení kontroly těsnosti. Do kontrol by měla být zahrnuta veškerá plynová zařízení v bytových či rodinných domech, jako jsou plynové sporáky, karmy, kotle či jiné spotřebiče.