Plavební komora v centru praská ve švech, pomůže jí zdymadlo. S dvouletým zpožděním
8. dubna 2014 17:33
Přidejte si nás na domovskou Ředitelství v současnosti zpracovalo dokumentaci k posouzení dopadů vodního díla na životní prostředí. Pokud získá kladný posudek ministerstva životního prostředí, mohly by se stavební práce zahájit v roce 2017.
Termín zahájení prací na vodním díle se tak o dva roky posune. Ještě v polovině loňského roku ŘVC odhadovalo, že by se stavět mohlo začít už v příštím roce a cenu projektu odhadlo na 150 milionů korun. Tato částka, kterou operovalo předchozí vedení ŘVC, ale podle Bukovského ceně stavby takovéhoto rozměru neodpovídá a je pravděpodobnější, že se výsledná cena vzešlá z veřejné soutěže bude blížit spíše novému odhadu.
Smíchovská plavební komora přestává zejména v letních měsících kapacitně stačit intenzivně rostoucí osobní vyhlídkové lodní dopravě, kdy tímto zdymadlem ročně propluje na 25 500 lodí. Nová komora, která má přiléhat k pravému břehu Dětského ostrova, bude kapacitně zhruba třetinová proti té stávající a rovněž o třetinu tak teoreticky může vzrůst množství přepravovaných lodí, doplnil Bukovský.
Splavnění Vltavy cesty pro rekreační lodě
Stavba nového zdymadla je součástí projektu ministerstva dopravy na splavnění vltavské vodní cesty pro rekreační lodě. V rámci tohoto projektu se počítá i se vznikem lodních výtahů na přehradách Orlík a Slapy za zhruba 3,5 miliardy korun, které dnes představují největší překážky pro průjezd lodí od Českých Budějovic do hlavního města, uvedl mluvčí úřadu Martin Novák.
Stavbu zdymadla v Hněvkovicích u Týna nad Vltavou, které má odstranit poslední překážku v plavbě z Budějovic pod orlickou přehradu za odhadovaných 400 milionů, schválil vloni v listopadu předchozí kabinet.
Na stavbě pražského zdymadla u Dětského ostrova by se podle projektu ministerstva dopravy měla finančně podílet Evropská unie prostřednictvím infrastrukturního fondu CEF. Součástí procesu na posouzení vlivů stavby na životní prostředí je podle ministerstva dopravy i posouzení ekonomické efektivity vodního díla.
Na rozdíl od železniční nebo dálniční sítě ale nemohou jednotlivé plavební správy spravující zdýmací komory počítat s poplatky za použití dopravní infrastruktury od budoucích uživatelů. Za projetí komorami totiž lodě neplatí.
