Petra Pelus Hašková o mnohoženství a dalších láskách slavného pradědečka

O vašem pradědovi se ví, že miloval hospůdky a pivo, jak to bylo s jeho vztahem k vínu?
Určitě měl rád víno. Chodil do pražských kaváren jako – Montmarte v Řetězové, do Unionky. I ve Švejkovi je mnohokrát zmínka o víně.

Takže jablko nepadlo tak daleko od stromu, když jste se rozhodla podnikat v dovážení vín z Francie?
Ty podnikatelské sklony mám spíš po mamince, která pracovala delší dobu jako ředitelka hotelu. A pak, miluji Francii a vzala jsem si Francouze, takže nebylo co řešit. Povedlo se nám například to, že spolupracujeme s nejslavnějším francouzským someliérem Jeanem Michelem Delucem, který nám vybírá víno pro naše „tekuté předplatné“.

Spolu s bratrem se taky staráte o penzion v Lipnici.
To nejsem jen já s bratrem, ale celá rodina, tedy i rodiče. Chceme v tomto místě, kde napsal podstatnou část Osudů dobrého vojáka Švejka, podpořit genia loci, proto jsme obnovili například tradici festivalu humoru a satiry.

Petra s bratrem Martinem

Co po pradědovi ve vaší rodině zůstalo?
Pokud jde o peníze, můžu vás ujistit, že autorská práva skončila v roce 1973, takže v tomto směru nic. Hmatatelně vlastně po něm máme jen svatební dar rodiny Mayerů – rodičů Jarmily – psací stůl s křeslem a prosklenou knihovnu a samozřejmě i některé originální spisy a korespondenci.

Mimochodem, jak to bylo s jeho mnohoženstvím?
Jeho velkou láskou byla Jarmila Mayerová, s níž se oženil roku 1910 v kostele sv. Ludmile na Vinohradech. V roce 1912 se jim narodil syn, Richard ( můj děda ). Další potomky Hašek neměl. Ani s druhou ženou, Alexandrou Lvovou ( zvanou Šura), kterou si vzal v Rusku, aniž by se rozvedl s Jarmilou. Sice byl stíhán za bigamii, ale tehdejší zákony Československé republiky neuznávaly zákony sovětské. Tvrdil, že je to kněžna, kterou zachránil před bolševiky, ale ve skutečnosti to byla prostá žena, jež ho ošetřovala, když v Rusku onemocněl tyfem.

Jak na něj vzpomínali rodinní příslušníci? Co se o něm traduje v rodině?
Především to byl velmi svobodomyslný člověk. Bohém, tulák a cestovatel, procestoval půl Evropy, Balkánu a Asie. Velká válka zcela jistě ovlivnila jeho pohled na svět i předcházející anarchistickou minulost. Když zvážíme, že zemřel v pouhých nedožitých 40 letech a mezitím strávil léta ve válce, přesto napsal více než 1400 povídek, knihu Stranu mírného pokroku v mezích zákona, ODVS, a další divadelní hry a verše, není třeba co dodat k jeho schopnostem.