Ojedinělou výtopnu čeká demolice, je přitom podán návrh na prohlášení stavby památkou

„Klub Za starou Prahu s verdiktem magistrátu nesouhlasí a shoduje se s názorem Národního památkového ústavu, který doporučil zachování stavby," sdělila ČTK předsedkyně klubu Kateřina Bečková. Na ministerstvu kultury je podán návrh na prohlášení stavby památkou.

Mazutová výtopna patří mezi ojedinělé příklady industriální stavby s organicky pojatou lanovou střechou tvořenou betonovou skořepinou nad pravidelným šestiúhelným půdorysem, uvádí klub. Výtopnu navrhli architekt Jan Zelený a statik František Bäumelt, postavena byla v letech 1964 až 1966. Do dnešních dnů se dochovala mimo technologickou část v původním stavu včetně komína.

„Rozhodnutí magistrátu je o to více alarmující, že již v době projednání žádosti o odstranění stavby byl místními občany podán návrh na prohlášení výtopny za kulturní památku," uvedla Bečková. Zájem veřejnosti o zachování stavby dal vzniknout iniciativě Mazutka žije, jejímž cílem je mimo jiné v součinnosti se soukromým vlastníkem nalézt vhodné využití objektu.

Podle Klubu Za starou Prahu výtopna představuje významnou součást architektonického dědictví, protože je součástí urbanisticky a architektonicky celostně pojatého obytného souboru experimentálního sídliště Invalidovna. Mimořádné je také provedení nosné části lanové skořepinové střechy se stříkaným betonem na ocelovém pletivu.

Klub Za starou Prahu, sdružení, ve kterém působí milovníci památek a architektury, ale také odborníci a historikové umění a architektury, se v poslední době vyjadřuje často i ke stavbám z druhé půle 20. století. Nejen podle jeho členů patří k nejohroženějším částem architektonického dědictví, jehož kvality veřejnost, ani část odborníků nedoceňují.

Klub se staví třeba za zachování souboru budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze, byl také třeba proti demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice upraveného počátkem 20. století.