O co v Praze zažádaly církve v rámci restitucí? Většinou o pozemky, Křižovníci také o budovy
11. listopadu 2013 08:12
„Co se týká staveb – bývalých statků, Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou požádal o vydání staveb číslo popisné 5 v katastrálním území Hloubětín včetně pozemku a dále staveb číslo popisné 30 a souvisejících hospodářských budov včetně pozemků v katastrálním území Ďáblice,“ uvedla Alena Slačíková ze Správy majetku Řádu.
Křižovníci: V Hloubětíně i Ďáblicích byly státní statky
„Budovy jsou ve špatném stavebním stavu, za komunistického režimu v nich hospodařily státní statky a po jejich převzetí po roce 1991 do správy Pozemkovým fondem ČR (dnes Státní pozemkový úřad) do nich byly vkládány finanční prostředky pouze při haváriích,“ dodala.
Řád podle jejích slov dále žádá o pozemky, které lze dle zákona o majetkovém vyrovnání vydat, v těchto dvou katastrálních územích se jedná především o zemědělskou půdu.
Pozemky na Zbraslavi, v Břevnově či Dejvicích
Další náboženské subjekty žádají o pozemky bez budov. Kupříkladu Arcibiskupství pražské žádá o několik pozemků v Cholupici, na Točné a na Zbraslavi.
Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově požadují pozemky v Břevnově, kde se nachází Břevnovský klášter, a na Veleslavíně. Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského skoro dvacítku pozemků v Řepích a několik na Zličíně.
Královská kanonie premonstrátů na Strahově by ráda získala pozemky v Dejvicích, ve Střešovicích a v Nebušících. Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze požaduje pozemky v Dejvicích.
Ministerstvo kultury chce vytvořit databázi
Zatím se jedná o výzvy ve fázi zpracovávání. Aktualizovaný seznam výzev, které podaly jednotlivé církevní instituce, lze nalézt na webových stránkách Státního pozemkového úřadu – celorepublikově jsou jich tisíce.
„Co se týče Arcibiskupství pražského, dosud nebylo vydáno nic. V současné době existuje jeden návrh dohody o vydání se Státním pozemkovým úřadem,“ říká například mluvčí arcibiskupství Aleš Pištora.
Seznam všech nemovitostí, o které církve v Praze požádaly, zatím nemá k dispozici ministerstvo kultury. „Ministerstvo zvažuje možnost oslovení všech svých příspěvkových organizací s žádostí o zaslání seznamů, aby mohla být vytvořena souhrnná databáze,“ uvádí mluvčí Anna Ješátková.
Jak to bude s objekty na Pražském hradě
Vyřešeny zatím nejsou ani nároky římskokatolické církve na některé objekty a pozemky v rámci Pražského hradu, o kterých Pražský patriot již informoval. Jednat by se mělo o devět objektů a deset pozemků – šest domů ve Vikářské ulici, jeden ve Zlaté uličce, věže Mihulky a kostela Všech svatých.
Kvůli tomu se pražský arcibiskup Dominik Duka nedávno sešel s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem. Duka by chtěl docílit dohody, aby budovy, které církve na Pražském hradě užívají, byly církevní a objekty potřebné pro chod státu by vlastnil stát.
Dary od státu získala římskokatolická církev již počátkem devadesátých let – celorepublikově se jednalo asi o 170 komplexů, které byly vydány na základě výčtového zákona. Tehdejší kardinál František Tomášek prohlásil, že církve si již nic dalšího nárokovat nebudou. V době úřednického vlády Jana Tošovského vlády bylo do vlastnictví církve převedeno na 2000 objektů.
Katedrála sv. Víta je ve správě státu i církve
V roce 2006 – na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze – získala římskokatolická církev katedrálu svatého Víta. Nejvyšší soud rozsudek v roce 2007 zrušil. Spory ukončila v roce 2010 dohoda mezi pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a tehdejším prezidentem Václavem Klausem. Církev se přestala odvolávat. Užívání a správa katedrály, která je ve vlastnictví státu, je společná.
Podle zákona, který v minulém volebním období schválila koalice ODS, TOP 09 a LIDEM, stát vydá církvím majetek v hodnotě 75 miliard korun a postupně vyplatí částku 59 miliard korun. Finanční vyrovnání ve splátkách (navýšených o inflaci) bude trvat třicet let, přičemž po dobu sedmnácti let bude stát církvím vyplácet příspěvek na činnost, který bude po třech letech každoročně snižován o pět procent.