„Nuselák“ slaví kulatiny: auta po něm jezdí 40 let

První úvahy o vzniku mostu probíhaly již na přelomu 19. a 20. století. Technici se myšlence přemostění širokého údolí věnovali i za první republiky. Uskutečnilo se dokonce několik veřejných soutěží.

Známý architekt Jan Kotěra navrhoval, aby v pilířích mostu vznikly obytné domy. On i další vizionáři však měli nakonec smůlu, protože politici projekt neschválili.

Diskuse o mostě pohřbila II. světová válka. Během ní se sice nadále projektovaly dopravní stavby, mezi nimi například silniční okruh kolem Prahy, ale s Nuselským mostem se během okupace nepočítalo.

Demolice „hrála“ ve filmu

Zlom přinesla šedesátá léta. V tomto období se k Praze připojily desítky obcí a na pankrácké pláni rostly paneláky jakou houby po dešti, což logicky přineslo zvýšení provozu a nároků na cestování.

Hranice metropole se posunula i na jejím jihu, takže vznik mostu přes nuselské údolí se stal nadmíru aktuálním a preferovaným tématem.

Výstavba začala v roce 1967. Předcházela tomu demolice sedmnácti domů. Záběry z ní použil režisér Zdeněk Podskalský do hudební romantické komedie Ta naše písnička česká.

Stavba se však protáhla a překlopila se až do sedmdesátých let. Počítalo se s dopravou pro auta na povrchu mostu a provozem kolejových vozidel ve vnitřním tubusu.

Těžké vozy ze SSSR

A právě zde nastal hlavní důvod prodlevy. Podle původních plánů měla mostem jezdit speciální tramvaj, která by, stejně jako dnes metro, pokračovala po překonání údolí dále pod zemí. Následně však bylo rozhodnuto, že v metropoli dojde k vybudování sítě metra. Plány pro Nuselský most se tedy musely měnit.

Plánované vozy československé výroby nahradili soupravy ze Sovětského svazu. Ty však byly moc těžké. Na jejich váhu nebyl most konstruován. Zatímco jeden tuzemský vůz R1 vážil zhruba 22 tun, sovětský měl přes 32 tun.

Do útrob mostu se tedy musel instalovat speciální rošt, který přenáší tlak i na boční stěny tubusu. Tato operace dokončení stavby o dost měsíců protáhla.

Dopravní stavba století

Provoz mostu, pojmenovaném jako Most Klementa Gottwalda, byl zahájen až 22. února 1973. Slavnostní pásku přestřihl tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Soupravy metra začaly mostem jezdit o rok později.

V roce 1990 se změnil název na dnešní Nuselský most. Před jedenácti lety byl vyhlášen Stavbou století v kategorii Dopravní stavby. V druhé polovině devadesátých let musel být kvůli trhlinám vyměněn ocelový rošt, což na pár týdnů přerušilo provoz metra.

Oprav mostu, kterým v současnosti denně projede přes 150 tisíc aut a je jednou z nejdůležitějších pražských komunikací, však bylo za dobu jeho existence více. Další se rozeběhne letos a potrvá až čtyři roky. Dobrá zpráva pro řidiče: doprava nebude omezena.

Umění na pilířích neprošlo

Nejdříve se začne pracovat na podpěrách mostu, následně dojde ke kompletní rekonstrukci vnějšího pláště, obnově vozovky a zajištění nové izolace. Některé tyto práce částečně provoz na mostě omezí.

Minulý rok Praha uvažovala o tom, že se Nuselský most barevně promění. Betonová konstrukce nad údolím, se měla stát malířskou plochou pro dvanáct streetartových umělců z České republiky i ze zahraničí.

Návrh rozdělil veřejnost i umělce. Nesouhlas se záměrem vyjádřil Stanislav Hubička, jeden z architektů mostu. Město nakonec od záměru upustilo.