Nepodceňujte první příznaky této nemoci, radí odborníci. Přibývá i mladších pacientů
23. června 2015 11:20
Přidejte si nás na domovskou Počátky Alzheimerovy choroby
Pro Alzheimerovu chorobu je typický plíživý začátek s pomalou deteriorací (= redukcí intelektových schopností a dovedností), dominancí poruch paměti od počátečních stádií, přítomnost anosognozie (= neuvědomování si vlastní nemoci) a narušení exekutivních funkcí. Ve většině případů bývá postižena nejprve paměť krátkodobá, až teprve s progresí choroby dochází k poškození paměti dlouhodobé.
Jen v České republice se za uplynulých 10 let výskyt Alzheimerovy choroby zvedl až o 50 procent. Na nemoc stále neexistuje lék, současná medicína umí její průběh pouze zpomalit. K tomu je ale potřeba i součinnosti pacientů a především jejich blízkých, kteří by měli nastupující nemoc včas zachytit, aby se nemocným dostalo odpovídající péče buď v domácnosti, nebo ve specializovaných zařízeních. Ty narůstající počet postižených Alzheimerovou chorobou potvrzují.
„Počet zájemců o pobyt v našich zařízeních každoročně roste a to i těch pod hranici 60 let. v posledních letech poptávka o naše služby narostla několikanásobně. Většina našich klientů se nachází ve třetí, nejtěžší fázi nemoci, kdy je pro příbuzné již téměř nemožné o blízkého pečovat doma. V současnosti evidujeme v našich zařízeních 65 procent nemocných v nejtěžším stádiu choroby, 33 procent v pokročilém stádiu onemocnění a 2 procenta v mírné formě,“ uvádí Jaroslava Jůzová, zakladatelka sítě Alzheimercenter.
Péče o nemocného je velmi nákladná, v západních zemích stojí péče o jednoho klienta v přepočtu kolem 45 000 korun měsíčně. Má-li se péče o nemocné Alzheimerovou chorobou dostat na stejnou odbornou úroveň i u nás, nebude levnější, což si málokdo uvědomuje a zjednodušuje poskytování péče pouze na sociální oblast, která ale v pokročilém stádiu nemoci rozhodně nestačí.
V domácím prostředí ovšem nejde jen o náklady finanční, ale i o časovou a emoční náročnost. U postižených dochází ke změnám osobnosti, mohou být agresivní, přestávají být schopní samostatného fungování, ubývají dramaticky na váze, mají problémy s polykáním, trpí inkontinencí, vyhasínají u nich všechny návyky i komunikace, ztrácí schopnost pohybu. Celý průběh nemoci a jednotlivé příznaky lze zpomalit, pokud pečující zná všechna rizika a postupy.
„Péče o klienta je velmi problematická, zejména ve druhém a třetím stadiu, kdy je dotyčný zcela závislý na pomoci druhé osoby. Pečující doma musí být ve střehu 24 hodin denně, zpravidla ztratí zaměstnání a jediným jeho příjmem je důchod klienta a příspěvek na péči, jeli přiznán. Bohužel se v této oblasti setkáváme s tím, že v mnoha případech jsou příspěvky přiznávány nižší. Nabourávají se rodinné vztahy a soužití s pacientem je velmi složité a v pozdních stádiích nemoci neodborné a především zcela vyčerpávající,“ vysvětluje problematiku péče z domova Jaroslava Jůzová.
