Nechat ji s knihou o samotě? Nikdy! Vzdělaná žena pobuřuje, tvrdili
9. prosince 2015 09:37
České muzeum hudby je otevřeno denně kromě úterý od 10 do 18 hodin, vstupné do objektu je 120 korun (plné), 80 korun (snížené) a 200 korun (rodinné). Další informace naleznete na www.nm.cz.
Výstava, členěná do osmi oddílů, seznamuje návštěvníky prostřednictvím vybraných ukázek s bohatstvím knižních fondů Národního muzea z hlediska jejich dřívější majitelské provenience i jejich tematické skladby.
„Návštěvníci se na výstavě dozvědí, komu vystavená kniha či knižní sbírka patřila, než se dostala do knižních fondů Národního muzea. Historie naší knihovny sahá do počátků založení Národního muzea v roce 1818 a jejím základem se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů. Obsahuje tedy opravdové skvosty a návštěvníci nyní mají jedinečnou příležitost vidět nejen část těchto předmětů, ale seznámit se i s jejich mnohdy významnými majiteli,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Majitelé a dárci
Úvodní část celé výstavy „Vlastencům umění milovným“ je věnována prvním dárcům knih a mecenášům z řad šlechty, kteří položili základy Knihovny Národního muzea. Druhý oddíl, nazvaný Lidé okolo knih: „…v koutku s knihou“, představuje majitele a dárce z okruhu lidí, kteří významně, a to jak v kladném, tak v negativním slova smyslu, zasahovali do vzniku a podoby knih i do jejich uchování a zpracování.
Patřili mezi ně milovníci knih – tiskaři, knihvazači, knihovníci, ale i „nepřátelé knih“ – cenzoři, inkvizitoři, ničitelé knih i celých sbírek. Těm všem knihy procházely rukama a mnozí v nich zanechali své stopy.
Další dvě části přibližují dva typy majitelů – vědce a učence („Scientia est potentia“: Učenci a knihy) a umělce („Na křídlech múzy“: Umělci a knihy). Vystaveny jsou knihy přírodovědců, lékařů, historiků, filologů, literárních vědců, literátů, malířů nebo herců. V pátém oddíle Veřejnosti na očích se návštěvníci mohou seznámit s knihami veřejně činných osobností – politiků, novinářů, sportovců i zámožných mecenášů.
Ženy – milovnice knih
Téma v minulosti často kontroverzní otevírá oddíl nazvaný „Není radno nechat ženu s knihou o samotě“: Ženy a knihy. Ten připomíná dobu, kdy bylo ženám upíráno právo na vzdělání a kdy vzdělaná žena-čtenářka a žena-spisovatelka společnost zpravidla pobuřovala.
Zájemci si zde mohou prohlédnout knihy Magdaleny Dobromily Rettigové, Boženy Němcové či Elišky Krásnohorské. Nechybí zde ani úsměvné výroky některých bibliofilů o tom, že ženy jsou největšími nepřáteli bibliofilie.
Zároveň tato část přináší důkazy o tom, že ženy (často se jednalo o významné či známé reprezentantky ženského pohlaví) knížky sbíraly, milovaly a četly, darovaly a dostávaly a že ženy měly svoje knihovny či knihovničky, v nichž se dochovaly i knihy jejich mužských protějšků.
Koneckonců byly to právě ženy, které se stávaly velmi často vykonavatelkami poslední vůle svých slavných blízkých – manželů či otců, jejichž knižní odkazy a dary předávaly Národnímu muzeu.
Vášeň, nebo posedlost?
Předposlední oddíl vychází z osobních knižních kolekcí vášnivých a poučených bibliofilů, zahrnuje bibliografické unikáty i exemplářové knižní skvosty. Představuje ale také několik knižních celků vznikajících z čiré bibliofilské a bibliomanské posedlosti.
„V závěrečném oddílu jsme nechali hovořit samotné knihy. Nejen lidé, ale i knihy mají své neobyčejné příběhy a zážitky, šťastné i méně šťastné, často neuvěřitelné, tajemné a dobrodružné,“ dodává říká k výstavě za autorský tým Jaroslava Kašparová.
Co například uvidíte na výstavě?
1. Melantrichova Biblí česká (Praha, 1567) s cenzurním přípisem Antonína Koniáše
2. Renesanční památník Václava Haugvice z Biskupic z let 1625–1627
Koupeno od Dr. Otakara Kruliše-Randy ze Suchdola 21. 6. 1950.
3. Sebastian Brant: Stultifera navis (Basilej, 1497)
Prvotisk z Ototzkého knihovny Loď bláznů, ilustrovaná 118 dřevořezy atributovanými Albrechtu Dürerovi.
4. Prostřelená kniha neboli kniha s kulkou
Pátý díl šestisvazkového souborného vydání divadelních her italského herce a dramatika Evarista Gherardiho (ca 1662–1700) z knihovny Františka Antonína hraběte Hartwiga z r. 1721.
5. Officium blahoslavené Marye Panny za blahoslavenou smrt od sv. Bonaventury (Praha, 1653)
Unikátní drobný tisk, který Václav Krolmus (1790–1861), vlastenecký katolický kněz, sběratel lidové slovesnosti, získal patrně při své kněžské praxi a poté daroval Národnímu muzeu.
6. Špalíček kramářských tisků Veroniky Alšové, jejího syna malíře Mikoláše Alše (1852–1913) a jeho příbuzného Josefa Váchala
Josef Váchal písničky pravděpodobně v r. 1911 opravil, převázal do hnědé vepřovice a opatřil novým ručně psaným titulním listem se svým podpisem.
7. Kniha hostů dnes již neexistujícího Šramotova mezinárodního restaurantu z let 1923–1950 zakoupená do Národního muzea r. 1974