Mýty o spánku a bdění. Kdo hodně spí, tloustne?

Mýtus č. 1: Pokud se v noci probudíme, trpíme nespavostí
Tak to není. Během našeho spánku se střídají intervaly hlubokého a povrchního spánku. Proto se zcela přirozeně všichni několikrát za noc, zhruba čtyřikrát až pětkrát, na okamžik probudíme. Většina z nás si však probuzení nepamatuje, proto si myslíme, že spíme nepřetržitě. Pokud po nočním probuzení znovu rychle usneme, je vše v pořádku. Teprve v případě, že se probouzíme na dlouho a po probuzení nemůžeme dlouho usnout, jde o příznak nespavosti.

Mýtus č. 2: Spát dobře znamená spát denně 8 hodin
Tak jednoduché to není. Potřeba spánku se mění během našeho života. Malé děti spí ještě déle než 8 hodin, většině dospělých stačí 7 hodin a seniorům často ještě mnohem méně. Navíc je potřeba spánku zcela individuální. Každý ji má danou, neovlivní ji vůlí, ani žádným tréninkem nebo nácvikem. Každý potřebuje spánek jinak dlouhý, jsou dokonce lidé, kterým stačí čtyři hodiny a naopak jsou i tací spáči, kteří potřebují k odpočinku 9 hodin. 

Mýtus č. 3: Lze se vyspat do zásoby
Bohužel nedá. Příliš dlouhý spánek s sebou přináší pocit ospalosti a únavy.

Mýtus č. 4: Kdo hodně spí, ten tloustne
Naopak, obezita je spojena s kratším spánkem. Může to souviset s regulací hormonů, např. grelinu, leptinu nebo růstového hormonu, který se vyplavuje ve večerních hodinách. U dětí podporuje hlavně růst, ale u dospělých právě dokonalé zpracování živin z potravy. Ponocování jeho vyplavování brání. Svou roli hraje možná i to, že kratší doba spánku dává více času na konzumaci potravy.

Mýtus č. 5: Když dítě nespí, je možné mu podat v malé dávce hypnotikum
Není to dobře. Léky se v léčbě poruch dětského spánku téměř nepoužívají. Bezpečné hypnotikum pro děti v podstatě neexistuje.

Mýtus č. 6: Když si zacvičím před spaním, tak lépe usnu
Cvičení přispívá k lepšímu spánku, ale mělo by být prováděno maximálně dva až tři hodiny před ulehnutím. Při cvičení se totiž tělo rozehřeje a trvá mu dost dlouho, než se dostane do klidu, který je potřeba pro usnutí.

Mýtus č. 7: Léky na spaní jsou nebezpečné, třezalka ale neuškodí

Třezalku tečkovanou lze sice při léčbě nespavosti použít, ale velmi opatrně. Obsahuje poměrně účinné látky. Obzvláště nebezpečná je kombinace třezalky a antidepresiv. Navíc tato rostlina může ovlivňovat účinek některých dalších léků, jako například simvastatinu, přípravku na snížení cholesterolu. 

Mýtus č. 8: Spánek se do celkové doby života nezapočítává, čím déle člověk spí, tím déle žije
Není to pravda, lidé, kteří spí deset hodin denně a více, mívají délku života kratší. Může to však být dáno statisticky, velmi dlouho spí lidé s takzvaným syndromem spánkové apnoe, při kterém je spánek narušován krátkými obdobími, kdy pacient nedýchá. Tato porucha často souvisí s onemocněním kardiovaskulárního systému. Prvním příznakem přitom může být i obyčejné chrápání.