Muzeu dělnického hnutí v Praze jsem neškodil, ale pomáhal, brání se europoslanec Ransdorf
12. srpna 2013 09:13
V médiích se objevila informace, že vedení pražského Muzea dělnického hnutí na vás – kvůli údajnému pokusu o tunelování muzea – podalo trestní oznámení. Co k tomu můžete říci?
Zvláštní je, že doposud jsem zmíněné trestní oznámení neviděl. Postupně jsem obešel řadu policejních služeben – ať již v blízkosti mého trvalého bydliště či například kontaktní adresy. Nikde tam ale oznámení podáno nebylo. Vzhledem k tomu, že existuje integrovaný informační systém, rychle jsem se dozvěděl, že na žádné pražské služebně podáno nebylo. Bylo podáno na městském zastupitelství v Praze 5.
A co říkáte obsahu trestního oznámení, s kterým jste se seznámil prostřednictvím médií?
Zvláštní jsou zejména výroky člena správní rady muzea Josefa Kolínského, který byl podle dostupných zdrojů sám společníkem v řadě firem a až na dvě – právě Muzeum dělnického hnutí a nějaké družstvo – jsou všechny v likvidaci. Je to zkušený likvidátor, a jestliže mi přičítá úmysl něco vykrást, je to pozoruhodné. Když ho ředitelka muzea Eliášová do správní rady muzea prosadila, velmi jsem zpozorněl.
Jaký jste měl k muzeu vztah?
Muzeum jsem s doktorkou Eliášovou spoluzakládal. Celá léta jsem do něj cpal vlastní peníze, doktorka Eliášová byla léta mou asistentkou. A nyní se ozvala, jak prý mám zlé úmysly, že jsem měl v úmyslu muzeum vytunelovat… Budu se soudně bránit, podám trestní oznámení a žalobu na ochranu osobnosti.
Jak spory vlastně začaly?
Vše začalo v době, kdy členkou správní rady byla inženýrka Helena Suchá, která je vedoucí mé poslanecké kanceláře. Ta konstatovala, že obecně prospěšná společnost, kterou Muzeum dělnického hnutí je, musí plnit podmínky zákona, mezi které patří inventura či podávání výročních zpráv a účetních uzávěrek do Sbírky listin u Městského soudu. Tuto podmínku muzeum neplnilo.
Co bylo dál?
Došlo ke konfliktu, v jehož důsledku inženýrka Suchá ze správní rady odstoupila. Stál jsem na její straně, ale nechtěl jsem situaci hrotit. Právě proto, že jsem muzeum spoluzakládal a bez shody spoluzakladatelů by nemohlo fungovat.
A výroční zprávy muzea nyní existují?
Je zajímavé, že teprve týden před podáním trestního oznámení doktorka Eliášová zveřejnila výroční zprávy za roky 2010, 2011 a 2012. Připomínám, že je to proto, že v roce 2010 byla přijata příslušná novela zákona, která od 1. ledna 2011 zavedla hmotnou odpovědnost ředitele obecně prospěšné společnosti. Výroční zprávy za předešlé roky ale nejsou.
Proč?
K dispozici mám dopis doktorky Eliášové z roku 2010, kdy odmítla, že by muzeum muselo dělat evidenci a inventarizaci. Já jsem ale trval na tom, že se evidence a následná inventura udělat musí.
Libuše Eliášová v dopise, který jste naší redakci poskytl, kupříkladu uvádí, že nepatří mezi „vybrané účetní jednotky, které jsou povinny účtovat a inventarizovat podle uvedených vyhlášek“. Co si o tom myslíte?
Názor doktorky Eliášové je pouze subjektivním míněním, které nemá oporu v zákoně. Vedoucí odboru ministerstva kultury nám odpověděla v tomto směru jasně. (V odpovědi, kterou má redakce k dispozici, zástupkyně ministerstva kultury mimo jiné uvádí: „Sbírkové předměty sbírky Muzea dělnického hnutí, o.p.s. proto musí být evidovány a inventarizovány podle zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu.“ – pozn. red.)
Býval jste předsedou správní rady muzea. Proč už nejste?
Správní rada byla tříčlenná, přičemž v lednu skončil mandát jedné člence – inženýrce Rudolfové. K jeho prodloužení je nutný souhlas spoluzakladatele, ale já jsem jí ho prodloužit odmítl.
Proč?
Důvodů bylo víc. Chtěl jsem zajistit investora pro muzeum (jeden z nich kvůli chování dr. Eliášové od svého úmyslu odstoupil) a dosáhnout toho, aby v těchto orgánech došlo k proměně. V tu dobu ve správní radě působil také již zmíněný Josef Kolínský, který je bratr ředitelky muzea Eliášové. V tomto složení správní rady jsem neviděl záruku transparentního fungování muzea.
Co se stalo pak?
Poté, co jsem Rudolfové odmítl prodloužit mandát, začala skrumáž – správní rada ve složení Kolínský a Rudolfová zasedla v mé nepřítomnosti, a odvolala mě z funkce předsedy, do které byla zvolena Rudolfová. Pokládám to za protiprávní, neboť v té době Rudolfová již členkou správní rady nebyla. I dozorčí rada je nyní fakticky jednočlenná.
Máte ale stále zakladatelská práva muzea, nebo ne?
Nemám, dočasně jsem je ve shodě se zákonem postoupil magistru Romanu Havlínovi. S ředitelkou muzea se již nehodlám bavit, k ničemu to dlouhodobě nevede. Vše budu řešit jen právní cestou. Jinou cestu nevidím.