Může záznam ze zastupitelstva způsobit okradení stařenky?
9. dubna 2013 16:15
Co je a co není veřejný zájem?
Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel uvedl dva protikladné případy ze zahraničí:
Když dva francouzští novináři napsali, že v automobilce Peugeot byl řediteli za stejné období zvýšen plat o 46 %, kdežto zaměstnancům jen o 6,7 %, tamní soud je odsoudil. Za pravdu jim ale dal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, podle kterého přispěli k veřejné diskusi o rozevření platových nůžek.
Když monackou princeznu Karolínu obtěžoval bulvární tisk, obrátila se na německý soud. Rozsudek zněl, že veřejná osoba to musí strpět. Štrasburský soud se ale postavil na její stranu: publikování bulvárních fotografií do veřejné diskuse nic nepřináší.
„Před více než rokem vystoupili na jednání pražského zastupitelstva primátor hlavního města Prahy a ředitel magistrátu s tím, že jim přišel dopis z Úřadu pro ochranu osobních údajů, podle kterého můžeme sice pořizovat záznamy z jednání, ale nemůžeme je zveřejňovat,“ uvedl poslanec Boris Šťastný (ODS). Přítomní občané podle jeho slov reagovali nesouhlasným bučením.
Vedení města podle něj reagovalo tím, že si najalo firmu za několik milionů korun ročně, která ve fotoshopu začala na záznamech rozmazávat obličeje občanů, kteří na jednání přišli.
To skupinu koaličních poslanců vedlo k předložení novely zákonů o obcích, o krajcích a o hlavním městě Praze, na základě které by pořízení záznamů bylo povoleno. Pražský patriot o tom již informoval (odkaz na článek viz níže).
V Poslanecké sněmovně je v současné době vládní návrh novely stejných zákonů, podle kterého by byl každý, kdo pořizuje záznam, povinen o tom na začátku jednání informovat přítomné občany, přičemž pořízení a zveřejnění záznamu by nepodléhalo oznamovací povinnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Veřejný zájem, nebo ochrana údajů?
A jak je záležitost řešena nyní? Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel na sněmovním semináři „Právo na informace versus ochrana osobních údajů“ uvedl, že na to pamatuje občanský zákoník, přičemž ten nový, který bude účinný příští rok, je ještě podrobnější.
Podle Korbela záznamy ze zastupitelstev pořizovat lze, i když si vzájemně konkurují dvě práva – právo na informace s právem na ochranu osobních údajů. „Je nutné řešit to vážením zájmů, zda zvítězí veřejný zájem konkrétní informaci zveřejnit, nebo ne,“ dodal.
Nutné je podle něj odlišovat konkrétní případy. Když občan vystoupí s příspěvkem týkajícím se činnosti radnice, kritizuje nebo vznáší podněty, záznam by neměl jeho práva poškodit.
Něco jiného ale je, když zastupitelstvo s konkrétním občanem projednává jeho osobní záležitost – třeba otázku daru pro pozůstalé při úmrtí a podobně. Takový záznam by přístupný široké veřejnosti být neměl.
Podle úředníka z ministerstva vnitra Adama Furka je při pořizování záznamů z veřejného jednání nutná obezřetnost vůči lidem, kteří nejsou ve volených ani úřednických funkcích, a na zastupitelstvo se přišli jen podívat. Citlivé údaje o nich by měly být ze záznamů vymazány.
Chybí metodika, co a jak zveřejňovat
Ředitel Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec uvedl, že k záznamu ze zastupitelstva je nutné přistupovat jako k jakémukoli dokumentu. Jeho úřad řeší mnoho případů, kdy si lidé stěžovali, že jejich údaje byly zneužity. „Občané mají právo na informace, proto nahlížejí do dokumentů a pořizují si záznamy,“ řekl.
Problémem je podle něj například zveřejňování informace, že se občan konkrétní městské části či města dožívá devadesáti let nebo je někým šikanován. Může se k tomu totiž dostat i někdo úplně odjinud a dotyčného třeba vykrást.
Když by byl nějaký údaj zveřejněn v rozporu se zákonem, může to být podle něj potrestáno pokutou či dokonce odnětím svobody.
Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti Němcovu úřadu vytkl, že neexistuje žádná metodika, jak a v jakém rozsahu jednání ze zastupitelstev zveřejňovat. „Občas se to někde přehnalo a na základě zpráv v médiích začaly být asi před dvěma lety panicky kladeny některé otázky, došlo ke stahování záznamů či jejich absurdnímu anonymizování,“ dodal.
Nutné je především citlivě přistupovat k lidem, kteří se jednání zastupitelstva účastní, ale nijak tam nevystupují. Co se týče osobních údajů, které jsou v zápisech uvedeny třeba u prodeje parcel, podle Kužílka lze bez problémů zveřejnit jméno, datum narození a místo bydliště, nikoli ale rodné číslo a přesnou adresu.