Může se hodit: Osm nejčastějších mýtů o klíšťatech vyvráceno

Pojďme se podívat na nejzajímavější fakta a mýty o klíšťatech a klíšťové encefalitidě.

1. mýtus – Na klíště narazím jenom v zarostlých oblastech nebo na mě skočí z listnatého stromu.

Fakta – Klíšťata nejčastěji žijí v trávě a keřích, které jsou vysoké mezi 20. a 60. centimetry. Nemusíte na tohoto tvora narazit, jenom pokud se právě prodíráte houštím v lese, můžete se s ním setkat i na běžné procházce v parku nebo při práci na zahradě. V žádném případě na vás klíště neskočí ze stromu, jak se často traduje. Raději číhá ukryté na porostu. Jeho tajemství tkví v přípravě před uchycením – přední pár nohou vztyčí jako lapače, aby se mohlo ve vhodné chvilce přichytit na svého hostitele.

2. mýtus – Nebezpečná klíšťata se nachází jenom v některých oblastech ČR.

Fakta – Česká republika patří v rámci EU mezi země s nejvyšším výskytem klíšťat infikovaných klíšťovou encefalitidou, čtvrtina ze všech případů klíšťové encefalitidy hlášených na území EU za posledních 40 let byla evidována v ČR. V roce 2013 bylo v ČR hlášeno 625 případů klíšťové encefalitidy. Nejvíce případů bylo zaznamenáno v jižních a západních Čechách, setkat se s nimi ale můžete na území celé republiky. Kromě encefalitidy vás klíšťata mohou nakazit také Lymskou boreliózou.

3. mýtus – Pokud najdeme přisáté klíště, musíme ho nejdříve utopit a tělo i s kusadly nejlépe odstraníme točením proti směru hodinových ručiček. Samotné klíště zlikvidujeme tak, že ho rozmáčkneme nebo spálíme.

Fakta – Tento mýtus je asi nejrozšířenějším. Klíště není potřeba točit, spíše docílíte toho, že se oddělí hlava s kusadly klíštěte od zbytku těla a jejich odstranění bude více komplikované. Správný postup je zakápnout klíště dezinfekčním roztokem a pomocí pinzety klíště jemně uchopit a kývavým pohybem jej pomalu vytáhnout, místo poté vydezinfikujte. Vyjmuté klíště pak spláchněte do toalety. Pokud ho totiž rozmáčknete (a ještě k tomu mezi prsty), můžete rozšířit infekci.

4. mýtus – Když použiji repelent proti hmyzu, klíště nemá šanci.

Fakta – Repelent představuje určitou míru ochrany proti hmyzu, bohužel se nelze spolehnout jenom na tento způsob prevence. Repelenty musí být velmi pečlivě naneseny na každý kousek povrchu těla, protože klíště rádo hledá skulinky, kudy se k vám dostat. Ochrana ale není stoprocentní ani při dostatečném množství nanášeného přípravku, účinná látka časem vyprchá a aplikaci je nutné v pravidelných intervalech opakovat. Existuje také očkování, které vás sice neochrání proti klíšťatům jako takovým, ale je účinné proti klíšťové encefalitidě, kterou přenášejí.

5. mýtus – Klíštěti se mohu vyhnout zvolením správné barvy oblečení.

Fakta – Klíště nemá vyvinutý zrak na to, abyste ho mohli odradit světlým, tmavým či jiným vybraným modelem ze svého šatníku. Barva oblečení zde tedy nehraje důležitou roli. Světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete ho rychleji odstranit. Vedle světlé barvy je vhodné volit také hladký materiál, po kterém se klíšťatům hůře šplhá. Klíště svými senzory totiž vnímá především pachy a také otřesy půdy, takže lehce identifikuje, že se blíží nový hostitel a připravuje se na přichycení k němu.

6. mýtus – Po odstranění klíštěte se na kůži nevytvořil žádný flek, jsem v bezpečí.

Fakta – Zčervenáním pokožky se často projevuje Lymská borelióza, kterou vás klíště může nakazit. Klíšťová encefalitida se ale projevuje příznaky podobnými chřipce, a to až několik týdnů poté, co jste klíště viděli naposled. Takže flek na kůži není vždy 100% indikátor. Proto je důležité navštívit lékaře a upozornit ho, že jste v nedávné době měli přichycené klíště. Po provedení krevních testů vám pomůže rychle nasazená léčba předejít závažným následkům.

7. mýtus – K přenosu nemocí dochází prostřednictvím kusadel.

Fakta – Kusadla klíštěti slouží pouze k zakotvení na kůži hostitele, k přenosu klíšťové encefalitidy a dalším nemocem dochází při sání krve pomocí sosáku. Jestliže vám tedy zůstala po odstranění klíštěte jeho kusadla v těle, nezvyšuje se tím riziko nákazy ani nemusíte bezprostředně vyhledat lékaře, tělo si s kusadly ve většině případů poradí samo, stejně jako třeba s třískou. Přenos klíšťové encefalitidy byl v minulosti v několika případech zaznamenán také po požití nepasterizovaného mléka z infikovaných krav, koz a ovcí.

8. mýtus – Očkování proti klíšťové encefalitidě probíhá jen v zimě „před sezónou“.

Fakta – Očkovat se můžete nechat kdykoliv během roku, jen musíte být opatrní v období, než si vaše tělo vytvoří protilátky. Očkování probíhá ve třech fázích a běžně nezpůsobuje žádné vedlejší účinky, proto je určené pro děti už od jednoho roku věku. Na našem trhu jsou dostupné vakcíny pro děti i pro dospělé. S jejich výběrem vám pomohou u praktického lékaře nebo v očkovacích centrech a jejich cena se pohybuje kolem 750 korun. Na očkování proti klíšťové encefalitidě může přispět i zdravotní pojišťovna.