Moravští Chorvati představí Praze svůj jazyk a své písně
11. června 2016 09:25
Hudební album bude prezentováno na koncertu v kostele sv. Jana Křtitele na Prádle, který se koná 15. června na Malé Straně v Praze od 19 hodin.
Ačkoliv se může zdá, že se jedná o folklorní akci, není tomu tak. „Se vším respektem k původním nápěvům se hudebnímu skladateli Matěji Kroupovi povedlo dát jim podobu, která strhne i náročné posluchače. Hudba je ryzí, svěží, melodická a myslím, že velmi osobní,“ vysvětluje Lenka Kopřivová ze Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR. To Chorvaty žijící v Česku zastupuje.
V souvislosti s nadcházejícím létem mnohé čtenáře napadne, jaký je vztah mezi moravskými Chorvaty a Jadranem? „Velmi vzdálený. Chorvati přišli na Moravu již v 16. století. Utíkali tehdy před expandujícími Osmany. Několik desítek tisíc lidí proto osídlilo vesnice na jižní Moravě. Do 20. století se udržely tři většinově chorvatské obce na Mikulovsku, ty však byly po roce 1948 trnem v oku komunistům, kteří Chorvaty násilně přesídlili do vnitrozemí a menšinu tak de facto zlikvidovali,“ vysvětluje Andrej Novik, který se dlouhodobě věnuje výzkumu jazyka této chorvatské enklávy, nacházející se na území České republiky.
„Moravská chorvatština je opravdu něco speciálního. Jedná se o dialekt, jehož základem je jazyk, který si Chorvati s sebou přinesli ze své pravlasti, který však v průběhu staletí reflektoval český a německý vliv,“ pokračuje. V České republice žije v současné době několik stovek lidí, pro které je moravská chorvatština mateřským jazykem a používají ji ve svém každodenním životě. Vzhledem k tomu, že chorvatština je jedním z nejstarších jazyků, jimiž se na území České republiky hovoří, připravuje se v současné době rozšíření ratifikace Evropské charty regionálních a menšinových jazyků také o tento jazyk. Návrh Rady vlády pro národnostní menšiny právě prochází připomínkovým řízením.
Na připravovaném koncertě vystoupí dvě pražské hudební uskupení, sbor La Grande Bande a kapela Praški fržoni. Součástí programu bude také křest nového CD „O 106 – Písně moravských Chorvatů“.
A proč má album tak neobvyklý název? Přesně před sto šesti lety, v roce 1910, navštívil chorvatské vesnice na jižní Moravě etnograf František Pospíšil. S pověřením vídeňského Fonografického archivu měl za úkol zdokumentovat jazyk a zpěv zdejších obyvatel. „Ohromně cenné na Pospíšilově výzkumu je, že k němu využil fonograf. Jednalo se o jedno z prvních zařízení, které dokázalo zaznamenat zvuk. Díky jeho práci tak máme k dispozici nahrávky staré více než sto let. Matěj Kroupa se jimi nechal inspirovat. On i všichni interpreti se do práce vrhli s ohromným zápalem. Dá se tak říct, že o sto šest let později vzdávají svůj hold moravským Chorvatům – o sto šest,“ uzavírá Kopřivová.