Metropole schválila vizi rozvoje na příští desetiletí
25. listopadu 2016 11:40
Podle Ondřeje Boháče, pověřeného řízením IPR, se do strategického plánu promítají aktuální trendy v městském plánování, znalostní ekonomice, kulturních a kreativních odvětvích a mnoha dalších oblastech. „Naším cílem je vlít Praze novou energii a udělat z ní chytřejší, udržitelnější a především příjemnější město pro lidi,” říká Boháč.
To podle něj znamená nejen ekonomickou stabilitu a bezpečnost, ale i kvalitní vzdělávání nebo možnost aktivně se zapojovat do plánování věcí veřejných. Jenom zavedením takzvaných „smart” opatření v řízení města by hlavní město podle primátorky mohlo ušetřit až 4 miliardy korun ročně.
Co s turisty a stárnoucí populací?
Jedním z témat návrhu Strategického plánu je kulturní turismus. Každá desátá koruna pražského HDP pochází z turismu a počet turistů stále stoupá. Tento boom s sebou ovšem nese i negativní efekty. Stálí obyvatelé se stěhují pryč z přetížených čtvrtí v centru, kde mimo jiné chybí i obyčejné, neturistické obchody.
V Praze se tak setkáváme se situací, kdy japonští turisté na Královské cestě kupují ruské matrjošky vyrobené v Číně a autenticky se cítí pouze proto, že kolem sebe mají tolik lidí jako při ranní špičce tokijského metra.
Praha by se proto měla soustředit na to, aby lákala především takvané „kulturní turisty“, kteří kromě selfie na Karlově mostě navštíví i muzea, galerie či koncerty vážné hudby. Kulturní turisté se zaměřují na jiné cíle, než jsou frekventované památky – a zároveň v průměru utratí o 1200 korun více, než běžný turista.
Dále se strategický plán věnuje i podpoře rodičovství či zaměstnanosti seniorů. Ekonomové spočítali, že každé místo ve školce vrátí do veřejného rozpočtu 10 000 korun ročně. Pokud by počet pracujících seniorů stoupl např. na úroveň Švédska, mohlo by se pražské HDP zvednout až o 7 %.