Metro na Zličín slaví kulaté narozeniny, za Stodůlkami se uvažovalo o odbočce

Přípravné práce na stavbě více než pětikilometrové trati z Nových Butovic zahájila společnost Metrostav v roce 1987. Podle harmonogramu se měli první cestující svézt metrem na Zličín o šest let později. Pád komunistického režimu však datum otevření oddálil. Důvodem byl nedostatek peněz, který pražský magistrát vyřešil vydáním dluhopisů. Celkový účet za stavbu činil skoro čtyři miliardy korun.

Úsek V.B vesměs vede pouze v malé hloubce pod úrovní terénu, přičemž stanice Luka je zcela povrchová. Tomu odpovídala i převládající technologie budování tunelů, jež byly postaveny na dně jam a následně zahrnuty zeminou. Ražbou v podzemí vznikly jen necelé dva kilometry trati.

V souvislosti s prodloužením linky B byla na Prokopském potoce mezi stanicemi Lužiny a Hůrka vybudována retenční nádrž, kterou soupravy metra překonávají uvnitř opláštěného mostu. Architektonicky zajímavá estakáda tvoří neodmyslitelnou dominantu Jihozápadního Města a její prosklené stěny nabízejí neobvyklý zážitek z jízdy nad hladinou rybníka.

Odbočka na plánovaná sídliště

Z pětice stanic na úseku V.B si zvláštní zmínku zaslouží Stodůlky. Jsou nehlubší, a proto byly jako jediné osazeny eskalátory. Podle původních plánů se měla linka B těsně za Stodůlkami větvit, a umožnit tak napojení plánovaných sídlišť v oblasti Chab, Krtně a Horek. Nerealizovanou jižní větev dodnes připomínají šikmé výklenky kousek za nástupištěm ve směru z centra, vybudované jako příprava pro napojení druhé trati.

Vstup do stanice Stodůlky umožňuje dvojice vestibulů. Zatímco jeden z nich slouží cestujícím už od zahájení provozu, druhý na dokončení dlouhá léta marně čekal. Jeho chátrající ocelová konstrukce byla nakonec zbořena a v září 2010 nahrazena zcela novým vstupním objektem. Teprve tehdy totiž po dlouhých letech příprav začala v oněch místech stavba nové čtvrti.

Běžným cestujícím skrytou, nicméně pro provoz na lince B důležitou, stavbu představuje depo na Zličíně. Bylo postaveno „na zelené louce" a do provozu uváděno postupně od roku 1994. V současnosti mají haly kapacitu pro odstavení a údržbu maximálně 200 vozů.

Zličínskému depu náleží 52 modernizovaných, původně ruských souprav 81–71M. Raritou je pak jedna souprava ponechaná v originálním stavu a určená pro občasné nostalgické jízdy.

Dukelská, Švermova, Moskevská

Navzdory označení V.B byl úsek Nové Butovice – Zličín teprve čtvrtou zprovozněnou částí linky B. Nejstarší je úsek z Florence (tehdy Sokolovské) na Smíchovské nádraží, otevřený na počátku listopadu 1985. O tři roky později se cestující poprvé svezli do stanice Nové Butovice, která tehdy nesla pojmenování Dukelská. Dobově podmíněné názvy měly i některé další stanice na „béčku", jako Jinonice (Švermova) či Anděl (Moskevská).

V listopadu 1990 začaly soupravy na východním konci linky B zajíždět na Českomoravskou. Až na dnešní konečnou na Černém Mostě dorazili první cestující v listopadu 1998, právě tento nejmladší úsek „béčka“ nese označení IV.B.

Vůbec posledními otevřenými stanicemi na žluté lince pražského metra byly Hloubětín a Kolbenova; až do října 1999, respektive června 2001, skrz ně metro pouze projíždělo.