Na veřejných záhonech v Praze roste „kokain", který umí přivést do tranzu
12. května 2016 10:57
Šanta kočičí, našimi předky hojně užívaná bylinka, upadla časem v zapomnění. V posledních letech však zažívá renesanci a vrací se na zahrádky. Její pěstování je nenáročné a navíc dlouho kvete modrými, u některých druhů bílými květy. Z těchto důvodů si získala oblibu také u společností, které se starají o veřejnou zeleň v Praze.
I když má šanta mnoho druhů, na záhonech veřejného prostranství narazíte téměř výhradně na šantu modrou (Nepeta x faassenii). Když jí promnete lístky, ucítíte na prstech vůni připomínající kadidlo. Kromě Václavského náměstí či třeba Vyšehradu roste na mnoha dalších místech v metropoli.
Šanta obsahuje ve velmi malé míře halucinogenní látky, lidé ji v minulosti kouřili pro navození pohodové nálady. Žádné „zkouřovadlo“ to však určitě není. Z čerstvých nebo sušených listů si lze udělat výborný čaj, který se používá pro léčbu nachlazení a horečky, jelikož podporuje pocení a snižuje teplotu. Pomáhá také od bolestí hlavy nervového původu, zbavuje pocitů nervozity a zlepšuje trávení.
Z rostliny se uvolňuje nepetalakton, který vyvolává u koček, když ho vdechnou, na několik minut euforické pocity pobláznění. Válejí se, trhají a kousají listy. Proto se také šantě přezdívá kočičí kokain.
Kdo by si chtěl dělat ze šanty čaj nebo rostlinou obšťastnit svou kočku, není nic jednoduššího, než si šantu pěstovat. Sazenice různých odstínů a vůní šanty běžně prodávají zahradnictví. Stojí pár desítek korun. Žádnou speciální péči bylinka nepotřebuje, stačí jí vybrat slunné místo, i když polostínem také nepohrdne. A namnožit si sami můžete tolik rostlinek, kolik chcete.
Šanty v pražských parcích, náměstích a na dalších veřejných místech nechte pro potěšení ostatních. Pokvetou až do podzimu, s ostatními trvalkami jsou příjemným zpestřením záhonů.