Julius Fučík se vrátil do rodné Prahy
23. února 2013 08:06
Přidejte si nás na domovskou Socha spisovatele, novináře a protinacistického odbojáře Julia Fučíka, kterého v noci ze 7. na 8. března 1943 v Berlíně popravili nacisti, se vrátila do Prahy. Instalována je na Olšanských hřbitovech, v blízkosti pomníků rudoarmejců, hrdinů Pražského povstání či soch protinacistických odbojářů Jožky Jabůrkové a Jana Švermy.
Při příležitosti 110. výročí narození Fučíka se u jeho sochy na Olšanech konalo slavnostní shromáždění, kterého se zúčastnilo několik stovek lidí.
Předseda Společnosti Julia Fučíka Jan Jelínek řekl, že socha se mohla vrátit na důstojné místo pod širé nebe ve Fučíkově rodné Praze jen díky solidaritě tisíců lidí z ČR i zahraničí.
Ti podepsali mezinárodní petici či přispěli drobnými finančními dary na instalaci pomníku. Společnost Julia Fučíka tyto aktivity iniciovala. Hodně pomohli kupříkladu němečtí antifašisté.
„Kromě českých ctitelů Fučíkova odkazu, komunistů i nestraníků, petici podpořily tisíce novinářů v zahraničí,“ dodal Jelínek. I básníci z Ruska, Ázerbájdžánu, Sýrie či z Lotyšska. Také lidé z Ukrajiny, Francie nebo Švýcarska.
Socha Fučíka místo fontány
Socha, která byla před rokem 1989 desítky let umístěna před vstupní branou do někdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (dnešní holešovické Výstaviště), byla léta uložena v depozitáři Galerie hlavního města Prahy, která ji nedávno zrestaurovala.
K její instalaci na Olšanech vydal povolení Magistrát hlavního města Prahy. „Jsme rádi, že vedení pražské radnice v čele s primátorem tuto petici vyslyšelo,“ řekl Jelínek.
Před vstupní bránu do Parku kultury a oddechu Julia Fučíka byla socha instalována na konci 70. let. Předtím tam byly vybudovány čtyři kruhové bazény s fontánami, přičemž krajní fontána, která se nacházela nejblíže Stromovce, byla posléze zrušena, aby uvolnila místo soše Fučíka.
Po roce 1989 zůstal jen podstavec. Fontány byly následně v roce 2005 krátce v provozu, pak byly zakryty dřevěnými kryty, doposud jsou mimo provoz.
Mahler proti strhávání pomníků
„Jsem vděčný za to, že se mi dostalo té cti být u odhalení pomníku Julia Fučíka. Patřím ke generaci, která, pokud v ní něco kloudného je, za to vděčí právě Juliu Fučíkovi,“ řekl na Olšanech spisovatel Zdeněk Mahler.
„Nejubožejší úděl čeká národ, který dopustí, aby se po jeho hrdinech plivalo, byli špiněni, umlčováni a jejich pomníky byly strhávány,“ uvedl. „U nás k tomu došlo především z ideologické zášti. Fučík byl velkým obhájcem lidských práv a věděl, že jejich jádrem jsou práva sociální,“ doplnil. Připomněl pokusy vyrobit z Fučíka udavače.
Podobný osud německé sochy
„Čím zbabělejší národ, tím ukrutněji se mstí bezmocným sochám,“ řekl básník Karel Sýs. „Národy se silně vyvinutou historickou pamětí nechávají svou minulost na pokoji,“ dodal.
Předseda Revolučního svazu přátel Ernsta Thälmanna Gerd Hommel, který na olšanské shromáždění přijel z Drážďan, uvedl, že instalace Fučíkovy sochy je stejný úspěch jako to, když se v Německu před časem podařilo obnovit památník německého komunistického politika Ernsta Thälmanna, který byl v roce 1944 nacisty popraven v Buchenwaldu.
Shromáždění na Olšanech se zúčastnil i místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (SZ). „Je dobře, že se napravuje zkreslený obraz, který byl o Fučíkovi systematicky budován po roce 1948, ale i jeho výmaz z dějin po roce 1989,“ řekl.
Fučíkův odkaz v městské knihovně
V Městské knihovně se konalo druhé shromáždění. Tam promluvil například europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM). Uvedl, že Fučík obdivoval Jana Husa, o kterém vypracoval literární dílo již na střední škole.
Připomněl též Fučíkovu knihu Božena Němcová bojující, která byla podle Ransdorfa první tuzemskou feministickou publikací. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš již na Olšanech uvedl, že Fučíkovo nejslavnější dílo – Reportáž psaná na oprátce – bylo přeloženo asi do devadesáti jazyků.
V ČR vyšlo v roce 1995 v úplné – necenzurované – podobě, i s kopiemi motáků psaných Fučíkem v nacistickém lágru na pražském Pankráci. Ředitelka Muzea dělnického hnutí Libuše Eliášová v pražské městské knihovně uvedla, že historické bádání potvrdilo autenticitu motáků.
Pozdrav Světové rady míru tlumočil Milan Krajča: „Julius Fučík zahajuje seznam osobností oceněných světovým mírovým hnutím, mezi nimiž najdeme jména Pablo Picasso, Paul Robeson, Nazim Hikmet, Vitězslav Nezval, Charlie Chaplin, Dmitrij Šostakovič, Nikos Kazantzakis či Ilja Erenburg.“
