Ďuričko se chlubí styky s politiky Prahy 1. Vítěz výběrek je předem jasný, říká v knize
21. června 2013 16:12
Přidejte si nás na domovskou Server Pražský patriot tento týden jako první informoval o tom, že za vraždu Václava Kočky mladšího odsouzený hoteliér Bohumír Ďuričko je podle některých informací stále napojený na spravování dvojdomu Na Poříčí 36 a 38, přičemž tamní nájemníci jsou se současným stavem nespokojeni a požadují privatizaci, ze které byli vyřazeni. Městská část by měla rozhodnout po prázdninách.
Zajímavé v této souvislosti je, že Ďuričko se ve své knize Kočkoviny, kterou v roce 2011 vydalo nakladatelství DMB Group, chlubí tím, že vnímal vliv a moc některých politiků, s kterými se stýkal. Včetně komunálních politiků z Prahy 1.
Styky s Dvořákem či Bürgermeisterem
„S mnoha jsem se i přátelil, jezdili jsme k moři. Pracovně jsem se často potkával s Filipem Dvořákem, Janem Bürgermeisterem, Petrem Bočkem, Petrem Bratským, Petrem Kuželem, Milošem Grygarem, Miroslavem Šloufem, Jiřím Paroubkem, Milanem Jančíkem a mnoha dalšími. Vnímal jsem jejich vliv a moc. Propojenost s různými podnikateli, zájmovými skupinami a lobbyisty,“ píše Ďuričko.
Co je na tom divného? Smlouva, kterou za nevýhodnou označili zastupitelé Prahy 1 napříč stranami, byla v roce 1996 uzavřena s tehdejším starostou Janem Bürgermeisterem (tehdy ODS), který se na zastupitelstvu tento týden hájil tím, že městská část tehdy neměla peníze.
Exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák, který je v knize Ďurička také zmíněn, chtěl zase na jednání zastupitelstva tento týden navrhované zařazení dvojdomu do privatizaci pozdržet. Požadoval po stávajícím vedení radnice informace.
Uzavřela Praha 1 nevýhodnou smlouvu?
Ďuričko v knize píše i o společnosti ACCT, s kterou byla smlouva uzavřena již v roce 1996, přičemž později městská část podepsala dodatek s firmou EP-SC, kde je jednatelem Jaroslav Zika, který je podle jednoho z nájemníků dvojdomu Pavla Vandase Ďuričkovým právníkem.
Firmu ACCT Ďuričko v knize zmiňuje, když „hovoří“ s přítelkyní Janou: „…Já bych byl ale šťastnější, kdybys raději začala studovat anglicky vedenou vysokou školu zaměřenou na bankovní sektor a realitní činnost. Můžeš u mě potom třeba převzít správu nemovitostí v ACCT. Budeš ředitelkou divize s ročním obratem přes sto milionů korun, budeš mít vlastní krásnou kancelář, služební auto a plat okolo padesáti tisíc měsíčně.”
Pro městskou část je smlouva s firmou ACCT, později EP-SC, od začátku nevýhodná: 75 % nájmu inkasuje firma, která je vedena jako správcovská, jen 25 % náleží Praze 1, která platí přibližně i 50 % rekonstrukcí. Podle mnohých se navíc jedná o skrytou nájemní smlouvu, kterou lze těžko vypovědět.
Dávají se procenta vlastníkům nemovitostí?
V dalším „dialogu“ s přítelkyní Janou Ďuričko v knize uvádí, že „organizovaný zločin přerostl do struktur státní správy”. Pokračuje slovy o tom, že „ve státních zakázkách se pořád dokola točí prověřené firmy”, že je dopředu „domluveno, která vyhraje výběrové řízení”. Střídají se podle něj tak, aby to nebylo podezřelé. S výběrovým řízením se dá podle něj „různě manipulovat”. Korupční prostředí vzniká „předražováním zakázky, a to buď přímo v rozpočtu, anebo v průběhu její realizace”.
„Například firmy spravující obecní majetek odevzdávají ze zakázek běžně pět až deset procent vlastníkům nemovitostí. Většinou hotově, bez dokladů. V celkovém objemu jsou to miliony korun. Způsobů jejich legalizace je opravdu mnoho. Firmy musí tyto provize vyplacené bez dokladů ve svém úcetnictví nějak uklidit. Nejčastěji se to dělá prostřednictvím marketingu společností, které mají sídlo v daňovém ráji. Je to zcela legální, nedohledatelné,” uvádí Ďuričko v knize.
