Co z nich udělal samet, je tristní. Ze dne na den se stali kšeftem, na kterém se ti vyvolení chtějí za každou cenu napakovat
1. srpna 2017 10:46
Ať už to byl fotbal, hokej, turistika či svazarmovští modeláři nebo třeba mladí hasiči, mohli jsme se svým zájmům věnovat naplno a našim rodičům to nečinilo žádné finanční potíže. Nemuseli řešit nákup drahých sportovních pomůcek, značkového oblečení nebo neskutečně drahého sportovního soustředění a to i přes to, že třeba nás doma bylo šest sourozenců.
Ovšem to, co udělala takzvaná sametová revoluce se sportem a kulturou, je více než tristní. Sport se ze dne na den stal kšeftem, na kterém se ti vyvolení chtěli a dodnes chtějí pouze napakovat a to za každou cenu.
A tak se stalo z převážné většiny sportů a zájmových kroužků záležitost pouze těch bohatých – VIP. Rodiče si proto mnohdy nemohou dovolit, aby všechny jejich děti naplno mohly rozvíjet svůj přirozený talent.
Byl jsem více než dvanáct let jako rodič nápomocen u fotbalového oddílu. A nejednou jsem viděl nadaného kluka, který musel se sportováním skončit pouze proto, že si jeho rodiče nemohly dovolit mu koupit troje kopačky za rok, zaplatit členský příspěvek a nedej bože zaplatit týdenní soustředění.
Porevoluční vlády se sice každé čtyři roky – před volbami, chvástají rozličnými nejdokonalejšími způsoby přidělování finančních prostředků na sport a kulturu. Ale kde tyto prostředky končí, je mnohdy záhadou. Bohužel protékají nejrozličnějšími síty „nejpoctivějších firem a organizací“. Ale až dolů – tam kde jich je potřeba nejvíce, ne a ne dotéct.
A tak je určitě zcela na místě smeknout před všemi vámi, kteří se volnočasovým aktivitám dětí a mládeže věnujete dnes a denně bez ohledu na to, že to děláte zadarmo, na úkor svých nejbližších.
A mnohdy do toho dáváte nejen svůj veškerý volný čas, ale i nemalé finanční prostředky. Ale ptám se: „nemá snad každá holka, každý kluk právo rozvíjet svůj talent bez ohledu na to, jaké postavení zastávají ve firmách jejich rodiče?“ Jaké závratné výše dosahuje jejich bankovní účet?
O kultuře dnešních dní nemluvě. Většina z nás již byla v situaci, kdy musela stát před rozhodováním se, jestli půjdete s dětmi do kina, nebo do muzea, na zámek… Je takřka šílené, když vás vstupné na pouhou jednu „atrakci“ pro čtyřčlennou rodinu vyjde i k tisíci korunám. A tak stejně jako sport, se i kultura stala pouze záležitostí těch movitějších.
Tomáš Zíka – kandidát KSČM do PS PČR
Názory uveřejněné v rubrice KOMENTÁŘE nemusí vyjadřovat stanoviska a názory redakce.