Chcete pěstovat invazivní rostliny? Můžete, ale… Možná vzniknou jednotná pravidla pro celou EU

„Něco jako zahrádkářský zákon nám chybí,“ uvedla pro server Pražský patriot tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová. U nás je to tedy benevolentnější než kupříkladu na Slovensku, kde se nesmí pěstovat třeba topinambur, který je podobný slunečnici.

„U nás je velmi oblíbenou rostlinou pro pěstování ve zvěřních políčkách, které vysazují myslivci. Zároveň ale figuruje na seznamu invazních druhů v ČR, dalo by se i říci, že v jakémsi ´top 10´,“ uvedla Šůlová. Invazivní rostliny jsou druhem rostlin na daném území nepůvodní, který se tam nekontrolovaně šíří a agresivně vytlačuje původní druhy, které mají v přírodě podobnou funkci jako on.

V Česku podle ní existuje jakési nedorozumění a neprovázanost mezi zájmy myslivosti a ochrany přírody. „Na Slovensku oproti nám mají v zákoně seznam invazních rostlin, které se pěstovat nesmějí,“ řekla. Přesto se ale třeba topinambur do zvěřních políček vysazuje i na Slovensku. V ČR je obecně zakázáno šíření geograficky nepůvodních druhů, kam spadají i všechny invazní, do volné krajiny. „Respektive, je to vázáno na souhlas orgánu ochrany přírody,“ uvedla.

Rostlina se nesmí rozlézt mimo zahrádku

Z hlediska zákona se tedy teoreticky může dostat člověk do potíží při pěstování jakékoliv invazní rostliny, která se „rozleze“ mimo jeho zahrádku. „Půjde-li na to přes souhlas orgánu ochrany přírody, ten mu její pěstování s největší pravděpodobností nepovolí,“ řekla.

Druhá rovina je podle ní rozrůstání areálu pěstované rostliny. „Zde se člověk dostane do problémů tak, že mu všechno, i v okolí, zaroste touto invazní rostlinou a on bude mít velké problémy ji eliminovat. Bohužel, na tomto bývá nejvíce bita sama příroda a původní flóra, té to vadí víc než člověku,“ řekla.

Pro člověka může být podle ní nebezpečný například bolševník (v ČR obecný nebo velkolepý), který vylučuje jedovaté látky způsobující na lidské kůži těžké vyrážky. Pro přírodu jsou ale nebezpečné všechny invazní rostliny, protože svou expanzí mohou potlačit výskyt původních organizmů.

Co se týče vhodnosti pěstování invazivních rostlin, vhodná není podle agentury žádná. „Nejen z hlediska ekologického – tedy, že to není dobré pro původní druhy, ale i ekonomického – poměr toho dobrého, co z pěstování máme, ku tomu špatnému, když se to rozroste a my to pak pracně a draze likvidujeme, aby se to dále nešířilo,“ dodala.

Nebezpečná může být šalvěj divotvorná

Rostlinka šalvěje divotvorné

Nebezpečnou může být šalvěj divotvorná. V České republice je legální pěstovat ji pro okrasné účely. Její sušení a extrakce Salvinorinu A z jejích listů je však už od roku 2011 nelegální.

Pěstovat ji lze na světlém místě za oknem, má samotové listy. Obsahuje ale halucinogen Salvinorin A, který způsobuje optické halucinace, deformaci reality či depersonilaci. Proto se v ČR nesmí sušit, nesmí se obchodovat s extrakty a prodávat listy za účelem kouření.

Pěstovat lze jen technické konopí

A jak to je v ČR s pěstováním konopí? „Navzdory procesu legalizace konopí alespoň k lékařským účelům u nás stále platí, že lze pěstovat pouze takzvanou odrůdu technického konopí, respektive konopí setého do výše THC 0,3 procenta. A to na ploše menší jak 100 m2. Pokud je výměra větší, je nutné třikrát za rok odeslat ohlášení na celní úřad. Do sto metrů není ohláška třeba,“ uvedl majitel Carun Pharmacy a zakladatel značky konopných výrobků Carun Jiří Stabla.

Technické konopí

„Rád bych vyzval všechny občany, kteří konopí potřebují jako nutnou zdravotní pomoc, aby si každý dal za okno byť jednu rostlinu konopí. Každá legální kytka konopí může uspíšit schválení, a tím i léčbu pro tisíce pacientů, kterým konopí skutečně pomáhá. Potřebují k tomu jen doklad o legálním zakoupení technického semene. Ať to všichni lidé vidí,“ řekl.

„V obchodech, eshopech či lékárnách lze dnes legálně dostat konopné masti a výrobky z takzvaného technického konopí, což je odrůda konopí setého s obsahem psychotropní látky THC pod 0,3 procent. Není potřeba žádný předpis. Žádné omezení,“ dodal.

Invazivní rostliny – evropský problém

S růstem invazivních rostlin se potýká celá EU. Podle europoslance Pavla Poce (ČSSD) tyto rostliny při šíření nerespektují státní hranice. Je proto pro mezinárodní spolupráci. „V kompromisním návrhu, který bude schvalovat Evropská rada a Evropský parlament, jsou dvě možnosti: buď zahrnutí do celoevropského seznamu invazních druhů, nebo posílená regionální spolupráce,“ uvedl pro náš portál.

První možnost by znamenala evropskou koordinaci všech opatření a zákaz obchodování. „Za nebezpečný druh považuji třeba zdánlivě krásnou a nevinně vyhlížející netýkavku žláznatou, která dokáže zlikvidovat celá rostlinná společenstva, například na březích vodních toků, a tím třeba posilovat erozi půdy. Ze zdravotního hlediska je velmi nepříjemná také ambrozie přímořská, protože produkuje kvanta silně alergenního pylu,“ dodal. Netýkavka žláznatá je bylina s růžovými okvětními lístky. Ambrozie je zákeřná bylina.

Poc není pro plošný zákaz pěstování invazivních rostlin na českých zahrádkách. „Pokud mám na zahradě potenciálně invazní rostlinu, musím s ní podle toho zacházet a nedovolit jí rozmnožovat se a uniknout do přírody. Bohužel, hodně lidí tohle nectí. Pokud se tedy některé invazní rostliny na evropský seznam dostanou, k zákazu jejich pěstování nepochybně dojde,“ uvedl. Jako zpravodaj evropského návrhu ale navrhl možnost výjimek pro nezpochybnitelné lékařské nebo průmyslové účely.