Národní registr dárců dřeně shání dobrovolníky. Pražané se mohou přihlásit ve Střešovicích
19. srpna 2014 10:03
Český národní registr dárců dřeně
Založen byl v roce 1992. Již v roce 1993 byla díky němu provedena první transplantace kostní dřeně od nepříbuzného dárce.
K 31. červenci 2014 registroval 47 298 lidí, kteří se nechali zapsat a jsou ochotni se kdykoli stát dárcem dřeně.
Je členem Světové asociace dárců dřeně – díky tomu, že v roce 2005 obhájil prestižní akreditaci Světové asociace dárců dřeně (WMDA), v pořadí jako 4. registr na světě (po registrech v britském Walesu, Francii a Národním programu dárců dřeně USA).
Více informací na www.kostnidren.cz
Leukémií (rakovinou krve) v České republice ročně onemocní zhruba 400 lidí. Ví se něco o příčinách nemoci?
O příčinách leukémie se ví, že se o nich nic moc neví. Ale přece jen – ví se, že krev „zmutuje“ v důsledku velkých dávek ozařování, neblahý je také vliv některých chemikálií. Ovšem na vzniku choroby se mohou podílet také některé virové infekce! Vliv může mít, jak je dnes již prokázáno, i kouření. Primární prevence před onemocněním leukémií je žít zdravě. Už jen proto, že kdyby nemoc vypukla, zdravé tělo snáší lépe náročnou léčbu.
Jaká je úspěšnost transplantace kostní dřeně?
Úspěšnost záleží na typu leukémie, na její fázi, věku a kondici nemocného, na výběru dárce a podobně. V průměru je to 70 až 80 %. Platí, že výsledky transplantací jsou lepší u dětí a mladých lidí.
Když se mezi sourozenci nemocného nenajde vhodný dárce, nastupuje hledání nepříbuzného dárce…
Ano, genetika je velice složitá záležitost, a tak se mezi sourozenci najde vhodný dárce jen ve čtvrtině případů. Zbylých 75 % všech transplantací kostní dřeně je nakonec provedeno díky nepříbuznému dárci. Bohužel, pro každého čtvrtého pacienta se „jeho“ dárce kostní dřeně nenajde. Proto je tak nutné počet dobrovolníků zaregistrovaných v registru dárců dřeně zvyšovat!
Kolik lidí ročně transplantaci kostní dřeně absolvuje?
U nás je to každý rok několik set pacientů, na celém světě jsou to desítky tisíc lidí. V registrech, z kterých lze vybírat, je dnes na celém světě přes 24 milionů lidí.
Jaký musí být člověk, který se rozhodne vstoupit do registru dárců kostní dřeně?
Ve věku 18 až 35 let, obecně zdravý. Při vstupu do registru vyplní dotazník – osobní údaje, nemoci, s kterými se léčí. Pak je mu odebrán pouze malý vzorek krve ze žíly na předloktí na vyšetření transplantačních znaků. Výsledek je uložen v počítačové databázi do doby, než je mu 60 let, kdy ho počítač automaticky vyřadí. V případě unikátní shody s transplantačními znaky nemocného je požádán o darování krvetvorných buněk.
Proč musí být dárci do 35 let?
Důvody jsou dva. První je medicínský: Mladší dárce bývá logicky zdravější než starší, a tak je i zdravější jeho dřeň. Druhý je ekonomický: odebrání vzorku krve a jeho vyšetření na transplantační znaky včetně zařazení do počítačové databáze stojí 1500 až 2000 korun. Proto je třeba, aby po vydání takové částky peněz zůstal vyšetřený člověk v registru více let. Částku 1500 až 2000 korun totiž žádná zdravotní pojišťovna na světě, tedy ani u nás, nehradí! Nefinancuje ji ani stát. Finanční prostředky se proto musí rekrutovat pouze z dobročinných finančních darů získaných od sponzorů, pořádáním různých dobročinných akcí. Zdravotní pojišťovny hradí jen vlastní provedení transplantace.
Žádáte tedy i o finanční podporu…
Cíle našich žádostí jsou dva. Mladé a zdravé jedince, jak jsem již uvedla, žádáme, aby po zralé úvaze do registru vstoupili. Empaticky smýšlející jedince a organizace žádáme o finanční pomoc.
Jak se transplantace kostní dřeně provádí?
Dnes existují již dva způsoby. Tím tradičním je, že dárci se v narkóze odsaje jehlami z dutiny pánevní kosti takzvané krvetvorné buňky (tekuté a na první pohled nerozeznatelné od normální krve). Odsaje se přibližně 5 procent celkového množství, které si tělo dárce samo bez problému maximálně do jednoho měsíce dotvoří. Novější metodou je získáni krvetvorných buněk ze žilní krve procesem, kterému se říká separace. Je to podobné jako u dárcovství plazmy. Získané krvetvorné buňky se podají nemocnému naprosto jednoduchou cestou jako každá jiná infuze. Krvetvorné buňky samy krevní cestou „zaplavou“ do kostí, kde se zachytí, začnou se množit a v průběhu určité doby obnoví tvorbu zdravých krvinek.
Jak významný je Český národní registr dárců dřeně ve srovnání s ostatními?
Pro nás Čechy má náš registr obrovský význam. Geneticky se sami se sebou nejvíce shodujeme, a tak je největší šance právě v českém registru najít pro českého pacienta vhodného dárce.
Kde mohou Pražané a Středočeši vstoupit do vašeho registru?
S velkou radostí a slovy díků je přivítáme každý všední den ráno na oddělení hematologie v pražské Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích.