Bez pomoci se to povede jen pěti procentům, intenzivní léčba má prý několikanásobnou úspěšnost, říká profesorka Králíková

Vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Eva Králíková považuje termín zákona „protikuřácký“ za mylný.

„Jmenuje se Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (č. 65/2017 Sb.). Na jeho třiceti stranách se kouření věnuje sotva 10 procent, je to však důležitý krok ke kontrole tabáku na úrovni civilizovaných zemí. Tam, kde platí, jej podporuje naprostá většina populace, a to včetně kuřáků,“ říká Eva Králíková.

Důvod, proč jeho schválení tak dlouho trvalo, je podle profesorky Králíkové zřejmý. Klesne totiž o několik procent prodej cigaret – někteří kuřáci kouřit přestanou, protože tohle byla poslední kapka, ostatní kouření omezí, protože musí s cigaretou ven a méně mladých kouřit začne (podle průzkumu Fakulty sociálních věd FF UK by 20 % kuřáků nikdy nezačalo, kdyby se v restauracích tenkrát nekouřilo).

„Kromě výrobců cigaret ale všichni ostatní vydělají. Jak pohostinský průmysl (76 % české dospělé populace nekouří a nechodili do některých restaurací právě kvůli kouři), tak zdravotní pojišťovny, o samotných kuřácích nemluvě,“ vysvětluje Králíková.

První Centrum pro závislé na tabáku bylo založeno při III. interní klinice 1. LF UK a VFN a od začátku roku 2005 je po plnou pracovní dobu vyhrazeno kuřákům. Prošlo jich tudy více než 6000. Spolu se Společností pro léčbu závislosti na tabáku (SLZT) pomohli lékaři a sestry centra k založení více než 40 podobných pracovišť po celé ČR, kde zatím léčí kuřáky ve vymezeném čase.

Ve spolupráci s Českou lékařskou komorou, Českou asociací sester a Českou lékárnickou komorou vyškolí zaměstnanci centra v léčbě závislosti na tabáku každý rok stovky lékařů, sester i lékárníků a také slouží průběžně jako konzultační a školící pracoviště všech zdravotnických profesí.

„Přestat kouřit není jednoduché – bez pomoci se to povede jen asi pěti kuřákům ze sta, intenzivní léčba má ale až pětinásobnou úspěšnost. Pomoc mohou kuřáci hledat ve více než 40 centrech pro závislé na tabáku, ve zhruba 150 poradenských centrech v lékárnách či u svých lékařů, případně zavolat Národní linku pro odvykání kouření 800 350 000. Všechny kontakty najdete na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz,“ doplňuje Eva Králíková s tím, že závislost na tabáku je samostatnou diagnostickou jednotkou.

Podle 10. verze Mezinárodní klasifikace nemocí WHO existuje několik diagnóz týkajících se užívání tabáku. Jednou z nich je např. F17.2 (poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku, syndrom závislosti) nebo Z58.7 (expozice pasivnímu kouření).

Odborníci zdůrazňují, že účinná léčba existuje a měla by být nabízena a dostupná všem pacientům podobně jako je to samozřejmé i v případě jiných nemocí. Léčba zahrnuje krátkou intervenci v běžné klinické praxi a intenzivní léčbu, tedy intervenci spolu s farmakoterapií. Jedná se dokonce o jednu z ekonomicky nejvýhodnějších intervencí v medicíně.

Jak je léčba kuřáka úspěšná a jak konkrétně probíhá? „U pacientů našeho centra je hodnocena roční abstinence, validizovaná oxidem uhelnatým ve výdechu. První screeningová návštěva trvá zhruba hodinu, zahrnuje základní klinická vyšetření a hodnocení závislosti na nikotinu, ale i např. Beckovu škálu deprese a další. Druhá návštěva je většinou dvouhodinová intervence a končí doporučením farmakoterapie, protože pacienty jsou většinou kuřáci silně závislí – kolem 6 bodů na desetibodové škále. Kontrolní návštěvy zaberou kolem 30 minut. Průměrně pacient navštíví centrum šestkrát během ročního sledování,“ vysvětluje Eva Králíková.

Úspěšnost Centra je vzhledem k intenzivní léčbě vysoká a byla oceněna jako špičková – celkově je to 39 %. U necelých 10 % pacientů, kteří neužívali léky, se pohybuje kolem 16 %, u farmakologicky léčených (po jakkoli dlouhou dobu) je to 44 %. Základními léky první linie je vareniklin, náhradní terapie nikotinem a bupropion. U pacientů, kteří vydrží užívat léky kolem půl roku, je úspěšnost kolem 70 %.